Historie obce
vystaveno: 18.03.2010 příloha
Data, fakta, zajímavosti
Historie
Nejstarší zprávu o Budči známe ze zápisu v zemských deskách z roku 1377, kdy Jan mladší z Meziříčí před svou cestou do Itálie připisuje dědičně všechen svůj majetek svému strýci Janovi staršímu z Meziříčí. Osada byla zřejmě současně založena s osadou Veselí ke konci 13. století. Název vesnice je uváděn jako villa Budcye (název se neměnil až do roku 1881). Ves patřila pod farnost Nové Veselí a s tímto pozdějším městečkem (od roku 1536) byly osudy vsi spojeny až do nedávné minulosti . Ves patřila ve středověku pod panství Velké Meziříčí. V roce 1596 je Budeč uváděna jako součást novoveselského statku, který patřil Alině Berkovně z Lomnice, která vzala do spoluvlastnictví Václava Berku z Dubé, a to až do roku 1617. Od roku 1709 patřila ves, obdobně jako řada dalších okolních vesnic, ždárskému klášteru. Tak jeko celé panství, provázelo i tuto ves období hospodářského rozvoje, především za opata Vejmluvy. Se zrušením kláštera císařem Josefem II. v roce 1784 přešla ves patrně pod správu církevního fondu.
Autor Vlastivědy moravské uvádí, že podle pamětníků začala se v Budči asi ve 30. letech předminulého století těžit železná ruda pro vysokou pec v Polničce. Pracovalo tu asi 15 havířů, hlavní šachta byla 50 sáhů (99m) hluboká. Havíři se do šachty spouštěli rumpálem, stejně tak rumpálem vytahovali rudu. Voda se ze šachty odváděla štolou k rybníčku u pazderny. Když začal provoz v Polničce upadat, zanikla kolem roku 1890 i těžba rudy v Budči. Novodobý průzkum ložiska byl zahájen v roce 1957. Pro malou vydatnost ložiska však těžba zahájena nebyla.
V období mezi světovými válkami byla v roce 1928 postavena budova místní školy, která svému původnímu účelu sloužila až do roku 1990. Budova prošla v roce 1993 generální opravou, v současné době v ní sídlí obecní úřad, místní knihovna, jsou zde shromažďovací prostory pro místní obyvatele. Přízemí budovy je pronajato výrobní firmě.
Osudy obce po II.světové válce jsou ovlivněny změnami v celé společnosti. Vlivem společenských změn dochází k postupnému vylidňování obce, v 50. a 60.tých letech odešla z obce řada převážně mladých lidí. Tím se snížil počet obyvatel asi z 200 na 150 v roce 1960. V průběhu 60. a 70.let se podařilo tento trend zastavit, v obci se postavila řada nových rodinných domků, vodovod, kanalizace, nové komunikace a chodníky, nové rozvody elektrické energie a osvětlení, postavila se nová budova prodejny, autobusové zastávky a dětské hřiště. Integrací národního výboru pod Nové Veselí došlo k utlumení aktivit až do 90.let minulého století.
Budeč, jako obec blízká a spádová k Novému Veselí, nevyvíjela v minulosti spolkovou činnost, také v současné době zde existuje pouze dobrovolný sbor hasičů (založený v roce 1898). Řada občanů se účastní veřejného, sportovního či spolkového života v blízkém Novém Veselí či Žďáru nad Sázavou.
Současnost
V současné době má obec Budeč 184 obyvatel, od roku 1990 má opět svůj obecní úřad. Zastupitelstvo je sedmičlenné, nikdo není ve své funkci uvolněn. Přes nepříliš vysoké příjmy obce se podařilo za pomoci občanů zrealizovat řadu náročných akcí:
První investiční akcí nového zastupitelstva byla generální oprava budovy obecního úřadu (bývalé školy), následovala výstavba nového sportovního areálu s dětským hřištěm a vybavením, novostavba hasičské zbrojnice, zpětné odkoupení budovy prodejny a její oprava, výstvaba nových komunikací a celková plynofikace obce.
Koncepčně byla zpracována a schválena nová územně plánovací dokumentace , v souladu s ní jsou připravovány a realizovány další investiční akce a záměry. V současné době probíhá výstavba nové kaple za aktivní účastia podpory občanů, projekčně se připravuje nový stavební obvod.
Zajímavosti
Část katastru obce Budeč zabírá Babínská přírodní rezervace, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené 27.6.1970. Leží v nadmořské výšce 590m n.m., celková plocha rezervace je 218ha, z toho vlastní rezervace 132 ha. Územím rezervace vede zajímavá naučná stezka.
Za babínským rybníkem se nachází prameniště řeky Oslavy.
Nejvyšším bodem katastru je Kopeček (599,5m n.m.), který je současně jedním z bodů evropského rozvodí (hranice povodí Oslavy a povodí Sázavy).